PAVEL ŽALMAN LOHONKA slaví 75 jubilejním kompletem Tak jsme vandrovali… / Alba a singly 1985–1991.

Pavel Žalman Lohonka – jeden z nejvýraznějších představitelů českého folku a dnes již bez nadsázky tuzemská legenda tohoto žánru oslaví 20. března 75. narozeniny. Supraphon při té příležitosti přichází s jubilejní připomínkou Žalmanových (téměř) sólových začátků v podobě dvojalbového kompletu Tak jsme vandrovali… / Alba a singly 1985-1991, který čítá zásadní (a již dlouho nedostupná) první tři řadová alba a osm live bonusů k tomu.

„Fanoušci u nás tato alba a nahrávky průběžně poptávají. Jediná šance dosud byla zkoušet štěstí po antikvariátech, takže je skvělé, že to nyní bude opět k dispozici. Od té doby mi vyšlo už 26 autorských desek i několik kompilací. Každou písničku můžete samozřejmě vždycky natočit znovu, ale originál je vždy jen jeden. O to víc mne těší, že jsou tyto nahrávky nyní opět k mání tak, jak jsme je tehdy nahráli…,“ komentuje Pavel Lohonka kompilaci, na níž fanoušci najdou eponymní debut Žalman & spol. (1987), album Jantarová země (1990), třetí řadovku Hodina usmíření (1991) a dvě čtyřpísňová live EP, konkrétně Cesty /4/ natočené v roce 1985 v OKD na Petynce a Panton na Portě Live, nabízející nahrávky z Porty z let 1985-1987.

„Debut Žalman & spol. jsme tehdy natáčeli ve studiu budějovického rádia a museli jsme to natočit i smíchat za jeden týden. Vzhledem k tomu, že jsem měl písničky hotové a zpívali jsme je už spoustu let, vybrali jsme jednoduše těch dvanáct nejlepších. Myslím, že to bylo docela úspěšné album. Jantarová země pak přišla asi za rok a půl po nahrávání první desky a s ohledem na to, že jsem byl velice, řekněme, plodný autor, bylo opět z čeho vybírat. Oproti debutu jsme nahrávali nově už ve čtyřech, což je na Jantarové zemi v pozitivním slova smyslu znát,“ ohlíží se folkový bard za prvními dvěma řadovými alby, která vznikla v sestavě Pavel Lohonka (kytara, sólový zpěv a sbory), Antonín Hlaváč (kytara, sólový zpěv a sbory) a Pavlína Jíšová (sólový zpěv a sbory), doplněné v případě Jantarové země o Jaroslava Matějů (kytara, banjo, kongo, sólový zpěv a sbory).

K albu Hodina usmíření, které je třetím zářezem v diskografii jihočeského písničkáře a jeho skupiny „& spol.“, pak dodává: „Hodina usmíření byla zajímavá v tom, že jsme nahrávali v Praze, ve studiu Mozarteum a v prakticky nové sestavě (Vojta Zícha /dobro, banjo, akustická kytara, housle, zpěv/, Lenka Slabá-Bláhová /perkuse, zpěv/, Jaroslav Matějů /akustická kytara, bongo, foukací harmonika, flétny, zpěv/, Jaroslav Kovář /kontrabas, zpěv/, pozn. red.) po odchodu mých předchozích spoluhráčů. V mnohém to pro mne byla nová zkušenost. V Českých Budějovicích jsme byli jako doma, zatímco nahrávání v Mozarteu pro nás bylo velkou motivací nejen charakterem studia, ale i skutečností, že jsme natáčeli s lidmi, kteří spíš než folkovou muziku dělali tehdejší velké domácí popové hvězdy. I tak vše ale vznikalo ve velice milé, spontánní atmosféře a z nahrávky je to slyšet…“

Narozeninový komplet, který můžeme bez bázně označit za čestnou poctu první fázi Lohonkovy-Žalmanovy kariéry, čítá dohromady 49 písní. Je to repertoár přitažlivě barevný, moderně trampský a v mnohém, včetně melancholické nálady jedinečný. Lohonku tu slyšíme jako jinotajného pěvce z éry normalizačního dusna, ale i jako komentátora situace těsně po roce 1989.  V podstatě jde o autentický hudební obraz a odraz přelomu let osmdesátých a devadesátých, který nádechy svobody i tlaky doby reflektuje melodicky i textově silnými písněmi. Foukací harmonika může připomenout Dylana, nádherné vokály westcoastovou hippies muziku, bluesování či swingování další inspirace, najdete tu ale samo sebou i jižní Čechy a Moravu.

To vše v novém remasteru z původních pásů, v bookletu doplněno řadou fotografií a vybranými texty písní. Jinými slovy narozeninový dárek k jubileu pro samotného autora i řady jeho příznivců, jak se sluší a patří. Pokud byste rádi slavili s Žalmanem nejen poslechem, vězte, že ve čtvrtek 18. březnavečer uvede ČT Art inscenovaný dokument Žalman aneb naslouchám tichu země a koncert z pražského divadla Semafor Pavel Žalman Lohonka „75“.

Zdroj: SUPRAPHON