V pátek 9. října proběhne poslední premiéra tohoto roku. Inscenace Popel podle textu Elfriede Jelinek proměnila smíchovskou továrnu v prostor, kterým prochází smuteční průvod. Text o konci světa inspirovaný smrtí vlastního partnera spisovatelky režírovala Katharina Schmitt, v hlavní roli vystupuje Ivana Uhlířová.
Citát z textu Popel Ještě nejsme mrtví si jako podtitul svého prvního roku v MeetFactory na pozici divadelního dramaturga vybral Tomáš Soldán. „Celé téma umírání, opouštění vyčerpaného světa, vzdávání se těla, které je na obtíž, to všechno nás dráždí až skoro nesnesitelně. Jsou to přitom otázky, které dokážou rozpoutat války mezi státy. Ale Jelinek se pokouší na ně odpovědět s naprostou mírou křehkosti a respektu vůči tajemství, která také ukrývají.”
Příběh o ztrátě partnera, ztrátě kterou se autorce rozpadl svět, přivedl zpět do MeetFactory nejen Elfriede Jelinek ale i německou režisérku Katharinu Schmitt (On není jako on, 2011). „Elfriede Jelinek je pro mě od chvíle, kdy se zabývám literaturou a divadlem, důležitým měřítkem toho, co znamená odvaha a integrita a co všechno je po formální stránce možné,” říká Katharina Schmitt.
Hlavní postava (Ivana Uhlířová) po smrti partnera (Pasi Mäkelä) začíná přemýšlet nad tím, z čeho se skládá svět, rozebírá jeho struktury a prvky a začíná stavět svět nový. Konec hry je tak překvapivě konstruktivní. Cestu k němu hlavním postavám i divákům umetají i komplikují bohové, bohové řečtí, bohové sklárenští, bohové smutku i trapnosti. V MeetFactory je ztělesňují herci Kateřina Měchurová a Jáchym Sůra.
Hlavní roli v inscenaci Popel ale neztvárňují jen herci. Stejnou důležitost má i prostor a zvuk. „Obecně ráda vycházím z architektury míst, kde pracuji,” říká Katharina Schmitt. „V tomto případě jsem záhy věděla, že mě zajímá pracovat s dramaturgií smutečního průvodu: pět zastávek, pět tváří MeetFactory a pět perspektiv na téma smrti a truchlení.” Diváci se během večera budou přesouvat po bývalé továrně na sklo a jen malá část inscenace se odehraje přímo v divadelním sále.
Každé zastavení divadelní performance variuje hrst základních motivů převzatých mimo jiné z díla Gustava Mahlera. „Pro mě zvuky Popela přicházejí odkudsi zprostřed ničeho,” říká autor hudby Christoph Wirth. „Jsou to útržky ztracených melodií z dávné minulosti, smísené se zvuky, které slýcháme za špatného počasí. Jsou to zvuky vody, země, ohně, vzduchu, ale zahrnují i hořkou chuť a zvuk plastů, odpadu, náhodného hluku a vyčerpané půdy.”
Podle překladatelky textu Jitky Jelínkové není Elfriede Jelinek snadné číst, ani vnímat na divadle. Zároveň si myslí, že její dílo přesto přináší povzbuzení: „V době, kdy nás sociální sítě traumatizují vytvářením lživých obrazů o ideálním životě druhých, přináší Jelinek útěchu: Nežijete v idyle? Hroutí se vám život? Bojíte se? Nejste v tom sami.”
Důležité upozornění:
Inscenace se odehrává v různých částech MeetFactory včetně venkovních prostor (doporučeno je tedy se tepleji obléknout) a prvního patra, které není bezbariérové. Smuteční průvod trvá cca 90 minut a je rozdělen na několik částí, většinu času diváci stojí.
Katharina Schmitt je režisérka a autorka působící v oblasti divadla, současné opery a rozhlasové tvorby. Studovala divadelní režii na Akademii múzických umění v Praze, kde také dokončila doktorské studium. Její tvorba byla uvedena mezinárodně v divadlech, operních domech a na festivalech, např. v Oper Köln, v Haus der Kulturen der Welt v Berlíně, na Münchner Biennale, v Thalia Theater Hamburg, v Gare du Nord v Basileji, na festivalu Musica ve Štrasburku nebo v Národním divadle v Praze. Ústřední součástí její tvorby je vývoj nových operních děl, na nichž se podílí jako režisérka a libretistka. Úzce spolupracovala s řadou skladatelů na vzniku nových oper a jejich scénického zpracování.
Christoph Wirth spolupracoval se Studiem Hrdinů v Praze, JOIN Oper Stuttgart, v Theater Dortmund nebo s festivaly Next Level 2025 či Immersion. V letech 2023/2024 působil jako vědecký výzkumník a umělecký stipendista na Baptist University v Hong Kongu, kde vedl výzkumný projekt, v němž propojoval pohyb publika a interakci skupiny v reálném čase se zvukovými a vizuálním texturami.
Prostřednictvím svého labelu OBLIQUE SENSATIONS vytváří žánrově přesahující díla, která propojují zvukové umění, (post)imerzivní digitální instalace ve smíšené realitě a participativní performativní prostředí. Jeho skladby kombinují prvky spektrální a mikrotonální hudby s prvky dronu, ambientu a populární hudby. Zvukové instalace pro divadlo a rozhlas v posledních letech úzce souvisí s jeho uměleckou spoluprací s Katharinou Schmitt.
Elfriede Jelinek: Popel
Překlad: Jitka Jílková
Režie: Katharina Schmitt
Dramaturgie: Tomáš Soldán
Hudba: Christoph Wirth
Scénografie: Pavel Svoboda
Kostýmy: Tereza Kopecká
Light Design: Václav Hruška
Fotografie: Karolína Malá, Libor Galia
Grafika: Julie Hrnčířová (fotografie) & Jakub Kučera (grafika)
Realizace nahrávky: Adam Koller
Produkce: Magda Juránková
Asistentka produkce: Ana Doljanin
Hrají: Ivana Uhlířová, Pasi Mäkelä, Kateřina Měchurová, Jáchym Sůra
Premiéra proběhne v pátek 9. října od 20:00 v prostorech MeetFactory.
Reprízy: 17. 10., 24. 11.
Autorská práva k dramatickému textu a překladu v České republice zastupuje Aura – Ponts. r. o., Veslařský ostrov 62, 147 00 Praha 4.
Vznik inscenace podpořili Česko-německý fond budoucnosti a Státní fond kultury ČR.
TS MeetFactory
