29 let tvořili umělecké dílo. Čeští výtvarníci Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein propojili svět astronautů s papuánskými náčelníky přímo v srdci Benátek

Přední česká umělecká dvojice Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein společně tvořili své umělecké dílo 29 let. Nyní jej exkluzivně představili v samotném srdci Benátek. Velkolepá výstava s názvem How to Reach the Sky se koná od 18. dubna do 12. července 2026 v prostorách bývalého bazénu Gandini na ostrově San Giorgio Maggiore v Benátkách, současně s Biennale Arte 2026.

How to Reach the Sky je monumentální multimediální projekt o setkání dvou světů, v letu mezi nebem a zemí. Dva čeští umělci vyprávějí prostřednictvím rozsáhlé instalace soch, animací, maleb, filmů, fotografií a happeningů neobyčejný a magický příběh setkání dvou světů – posádky astronautů a lídrů kmene Yali Mek ze Západní Papuy. Jde o dva vzdálené světy – jeden na zemi a druhý na nebi, jeden ponořený do nejmodernějších technologií a druhý silný svými odvěkými domorodými znalostmi. Přesto je spojuje společná zkušenost – létání.

Náčelníci kmene Yali Mek, schopní létat dýmem do Nebe, se totiž chtěli seznámit s muži vyvolenými k cestám do vesmíru. Pozvání k setkání přijali astronauti NASA Leroy Chiao a Koichi Wakata. A právě z této dojemné zkušenosti se zrodil projekt How to Reach the Sky.

Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein se již téměř tři desetiletí věnují intenzivnímu pozorování života papuánců, jejichž ryzí kultura nevratně mizí pod náporem globalizace. Po tolika letech v kontaktu s kulturami Západní Papuy se oba umělci pokusili umělecky a bez předsudků transformovat právě ty vrstvy imaginace, které zůstaly nedotčeny moderním světem. Na svých cestách Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein vystupovali jako umělci, nikoliv jako antropologové. Jejich projekt vypráví hluboce lidský příběh, dialog mezi kulturami.

„Název Jak se dotknout Nebe jsme nezamýšleli pouze v doslovném smyslu – pro Papuánce i pro astronauty je možné létat – ale také ve smyslu metaforickém: k nebi lze cestovat i z vlastního domova, protože to souvisí se spiritualitou a vírou, což je nutností všech lidských bytostí bez ohledu na formy a symboly. Ani volba místa není náhodná. Benátky jsou také přístavem, ze kterého vyplul Marco Polo na svou cestu mezi kulturami a kontinenty,“ vysvětlují umělci.

Kurátory projektu Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina, který návštěvníci mohou vidět v komplexu nadace Giorgio Cini, jsou Moritz Woelk, Jiří Fajt a Leoš Válka. Dlouholetou spolupracovnicí projektu je kanadská architektka Phyllis Lambert, držitelka Zlatého lva za celoživotní dílo na Bienále v Benátkách 2014.

Bývalý bazén Gandini na ostrově San Giorgio Maggiore se proměnil v multimediální prostor. Animovaná filmová Nebesa s názvem Jak se dotknout Nebe popisují vnitřní svět Papuánců tak, jak jej sami vyprávěli; živé filmové záběry jsou svědectvím o událostech, které se skutečně odehrály v džungli i ve vesmíru. Filmová Nebesa, promítaná na strop jako freska, obsahují dva vesmírné telefonáty z let 2013 a 2022, kdy se astronaut NASA Koichi Wakata spojil z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) s náčelníky papuánského kmene, kteří mají schopnost létat k nebi pomocí kouře. Filmová díla ukazují příběhy obydlené skutečnými lidmi i duchy, kteří se stejně jako jejich předkové a jako astronauti dotkli Nebe. To, co nebylo možné vyfotografovat nebo nafilmovat, bylo nakresleno a zanimováno.

„Vyrůstali jsme v bývalém Československu, které nikdy nikoho nekolonizovalo. Naopak bylo součástí sovětského bloku, předtím okupované Němci a před první světovou válkou bylo součástí Rakouska-Uherska. Prostřednictvím umění konfrontujeme zkušenost z izolace a nesvobody. Náš pohled na svět je formován vstupem do zrádného světa globalizace – zažili jsme to sami a viděli jsme to i na Papui. Cílem je ukázat skrze klasické i experimentální umělecké metody, že ve všech kulturách je nejdůležitější to neviditelné (duchovní), co hluboce ovlivňuje to viditelné a co můžeme definovat jako skrytou kulturu,“ říkají Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein.

Výstava How to Reach the Sky se symbolicky koná u příležitosti 60. výročí konference „Vesmír a nebe“ (1962). Tehdy se na ostrově San Giorgio sešlo 29 intelektuálů (filosofů, fyziků, grecistů, teologů, právníků), aby se zamysleli nad smyslem, riziky a zázraky éry dobývání vesmíru, kterou lidstvo právě prožívalo.

Dva pojmy, Vesmír a Nebe, byly v úvahách Francesco Carnelutti, předsedy Centro di Cultura e Civiltà della Fondazione vnímány jako dva póly lidské zkušenosti – jeden zaměřený na techniku a vědu, druhý na etiku, spiritualitu a posvátno. Tehdy si položili otázku: „Znamená cesta do ‚vesmíru‘ přiblížení se k ‚nebi‘?“ Astronom Giorgio Abetti zdůraznil: „I s obrovskou mocí technických prostředků, které člověk díky svému géniu dokázal vynalézt a vyrobit, by měl pamatovat na to, že se svými stroji nikdy nebude moci dobýt nebe.“

O umělcích:

Barbora Šlapetová (1973) je česká multimediální umělkyně, známá svou tvorbou, která propojuje umění, antropologii a kosmologii skrze malbu, fotografii a film. Její umělecký výzkum je hluboce ovlivněn dlouholetým poutem s domorodými obyvateli Západní Papuy, zejména s komunitami Yali Mek a Korowai Batu, které zná již od roku 1997. Jako jediný umělec na světě uspořádala díky spolupráci s NASA výstavu ve vesmíru na stanici ISS, a to dokonce dvakrát.

Lukáš Rittstein (1973) patří k nejvlivnějším současným českým sochařům. Jeho vizuální jazyk spojuje biomorfní organické tvary s industriálními materiály a zkoumá hranice mezi přírodou, civilizací a abstrakcí.

Mezi jejich společné výstavy v Centru současného umění DOX patří projekty Manop – Poslední první (2009), Všechno je jinak (2015) a Ultra-Super-Natural (2020). Českou republiku reprezentovali svými díly také na světových výstavách EXPO 2010 v Šanghaji a EXPO 2015 v Miláně.

TS NetwIN production
FOTO Štěpánka Stein, Vendy Mlejnská