New New!: Mezinárodní festival neobvyklé hudby a filmu!

New New!: Mezinárodní festival neobvyklé hudby a filmu!


Důležitou součástí hudebního festivalu New New! 2008 bude i přehlídka filmů, které jako i po minulé roky vybíral videoumělec Filip Cenek z kolektivu Fiume. Filmová část festivalu proběhne ve dvou částech: ve čtvrtek 20. listopadu a v neděli 23. listopadu.


Čtvrtek 20. 11.
Začátek přehlídky je ve 21.30


Mirror Mechanics
Siegfried A. Fruhauf, AT
2005, 7 min.


„Film reflektuje film jako takový a procesy s ním spojené. Neodhaluje přitom žádná tajemství, ale pokouší se přenést – ve smyslu chápání, na co se díváme – co v kině děláme a co nad filmovým rámcem může být relevantní k vizuálně inspirativnímu a fascinujícímu zážitku.“ Siegfried A. Fruhauf


Siegfried A. Fruhauf (1976) se narodil v Grieskirchen (Horní Rakousko). Žije a pracuje v Linci a Heiligenbergu. Od roku 1993 experimentuje s videem a později i s filmem. Od roku 2001 pořádá filmové a umělecké akce s uměleckou skupinou „wunderkinder“. Má za sebou účast na četných mezinárodních filmových festivalech.


Poetry and Truth
Peter Kubelka, AT
1996/2003, 13 min.


„Na začátku všeho umění je ready-made. Dokonce i dnes bude ještě inuitský řezbář obcházet hrubě tvarovaný kámen, dokud neobjeví obraz, který v sobě nese. Pak stačí jen pár úprav a tento obraz se stane viditelným i pro ostatní. Minimálně upravený ready-made je to, co Kubelka měl na mysli, když dělal svůj film, přičemž zároveň nechal prostor pro otázky budoucí interpretace, které si dnes ještě nedovedeme představit. Film již v sobě ale odpovědi obsahuje.“ Peter Tscherkassky


Peter Kubelka (1934) studoval režii ve Vídni a Římě. V roce 1964 založil Rakouské filmové muzeum ve Vídni; od roku 1980 působí jako profesor na Univerzitě výtvarného umění ve Frankfurtu nad Mohanem.


Phantom Foreign Vinna
Lisl Ponger, AT
2004, 27 min.


Taiwanská oslava, nigerijské díkuvzdání, turecká svatba, oficiální státní volno na Slonovinovém pobřeží, thajský Nový rok, římské setkání, české posezení u piva. Téměř každá krajina, každá kultura, každé etnikum je zastoupené ve velkém středoevropském městě jako je Vídeň a má svoje vlastní způsoby a tradice zachovávající si svoji identitu. V letech 1991 a 1992 Lisl Pongerová podnikla systematický výzkum „Fremdes Wien“ („cizí Vídeň“). Vedla si denník a o jedenáct let později sestříhala z natočeného materiálu film, v němž jsou výsledky jejího pozorování uspořádány podle různých kategorií – jak vizuálních a technických, tak „antropologických“ motivů.


Lisl Ponger, narozena 1947 v Nürnbergu, točí filmy od roku 1979. Je spoluzakladatelkou společnosti Sixpack Film, členkou skupiny Wiener Sezession a držitelkou Národní ceny filmového umění za rok 1994. Žije a pracuje ve Vídni.


Mirror
Matthias Müller a Christoph Giradet, DE
2004, 12 min.


Žena, muž, hosté na večírku. Prostředí, které je postupně opouštěno; zbytky večera, pohledy do prázdna.


Matthias Miller, narozen 1961 v Bielefeldu, je profesorem experimentálního filmu na Akademii mediálního umění, KHM v Cologne. Pracuje s filmem, videem i fotografií. Jeho filmy jsou součástí sbírek jako Centre Georges Pompidou, Nederlands Film Museum, Goetz Collection nebo Tate Modern.


Instructions for a Light and Sound Machina
Peter Tscherkassky, AT
2005, 17 min.


S hrdinou filmu se lze lehce ztotožnit. Kráčeje ulicí uvědomí si najednou, že není jen sledován několika špatně naladěnými pozorovateli, ale je vydán i na milost filmového tvůrce. Přestože se hrdinsky brání, končí na šibenici, kde umírá filmovou smrtí trhaje samotné filmové plátno.


Peter Tscherkassky, narozen roku 1958 ve Vídni, studoval filosofii; filmy točí od roku 1979. V roce 1989 získal Národní uměleckou cenu  ve filmové kategorii. Učí tvorbu fimů na Akademii umění v Linci; je spoluzakladatelem společnosti Sixpack Film.


Realtime
Siegfried A. Fruhauf, AT
2002, 4 min.


Celý film lze zredukovat do dvou prvků: světlo a (přiměřené strukturovaný) pohyb. A je spousta možných odpovědí, co je to světlo a přiměřený pohyb. Ve filmu Realtime se Siegfried Fruhauf rozhodl pro tu nejjednodušší, a to tak, že ji shrnul symbolicky jednoznačně a názorně: pomocí slunce.


notes on film 01 else
Norbert Pfaffenbichler, AT
2002, 6 min.


Tvář na pěti panelech, černobílá a ozávorkovaná. Film je zprávou filmového mámení: vizualizace a pohyb, materiál a montáž, a tvář představující záhadu. Jakožto německé ženské jméno může „else“ odkazovat k mladé herečce hledící z pěti panelů jakožto objekt i subjekt naší voyeuristické touhy.


Norbert Pfaffenbichler, narozen 1967 v Steyeru, studoval na Univerzitě užitých umění. Jako umělec a kurátor se podílel na mnohých festivalech a výstavách; je zakládajícím členem skupin VIDOK a lanolin.


Moscouw
Joerg Burger, AT
2001, 20 min.


Jak lze vyjádřit sílu umění, když jeho vznik vyžaduje zdroj nebezpečí v podobě diváka? Jak lze zobrazit umělkyni, která kromě sebe netoleruje nikoho jako tvůrce autoportrétů? Tyto otázky představují základ unikátního portrétu fotografky Michaely Moscouw z dílny Joerga Burgera. Burger měl vzácnou příležitost promluvit si soukromě s fotografkou známou svým samotářstvím, i když měl povolen nahrávat jenom na audio pásku.


Joerg Burger je umělec a filmový tvůrce. Má za sebou mnoho výstav jak v Rakousku tak v zahraničí.


L'Arrivée
Peter Tscherkassky, AT
1998, 2 min.

Bílé plátno. Tabula rasa. Panavision.  L’Arrivée vás ozáří jako čisté promítané světlo, jako bílý povrch stále čekající na zásah filmového tvůrce. V L’Arrivée se Tscherkassky vrací na začátek k bratrům Lumièrům, kteří kdysi jednou natočili příjezd vlaku.


Outer Space
Peter Tscherkassky, AT
1999, 10 min.


Předtucha hororového filmu, zakládající se na nebezpečí: dům – v noci, lehce nakloněný v záběru kamery, tajuplně nasvícený – se vynořuje z černočerné tmy a pak do ní zase upadá. Mladá žena se pomalu přibližuje k domu. Vstupuje do něj. Film přerušuje praskot, zvuková stopa skřípe, tlumeně, udušeně.  Základem filmu je nalezená hollywoodská stopáž. Postava, která se plíží obrazy, která je jimi obklopená a která na ně útočí, je Barbara Hershey. Tscherkasský recykluje okýnko po okýnku a skládá obrazy a prostory do sebe. Odstraňuje tak půdu po divákovýma nohama jako ve zlém snu.


Dream Work
Peter Tscherkassky, AT
2001, 11 min.


Dream Work trvá stejně dlouho jako hluboký spánek. V okamžiku, kdy žena vstoupí do budovy, zuje si boty a vysvleče si kalhotky, stává se nevyhnutně pozorovatelkou i pozorovanou. Když zaspí, nejenže se propadne hlouběji do filmu, ale film pronike i do ní. Tím, že Tscherkassky kopíruje jednotlivá okýnka, falické spojení, tedy skutečnost, že tělo ženy existuje jenom uvnitř filmu (a naopak), se stává hmatatelnou – i když jen ve velice pomíjivém smyslu. Na pozadí bdělosti se plíží sen.


Neděle 23. 11.


Killer of Sheep
Charles Burnett, USA
1977/2007, 80 min.


„Základní motiv filmu nalézáme ve snaze průměrného amerického černocha o přežití v nuzných podmínkách. Stan (H. Sanders) pracuje na jatkách a musí se vyrovnávat s všudypřítomnou beznadějí, chudobou a také napjatými rodinnými vztahy. Běžný divák bude možná postrádat hmatatelnější příběhovou kostru, ale roztříštěnost a mozaikovitost celého vyprávění předává intenzivnější emociální náboj. Ačkoliv se film skládá z několika drobných zápletek, režisér se soustředí spíše na obrazotvornost. Sdělení, které si již divák zvykl přijímat skrze text, předává především vizuální cestou. V některých případech si hraje se záměrným nesouladem obrazu a dalších atributů filmu – to například v momentě dlouhého romantického tance Stana a jeho ženy (K. Mooreová), z něhož je možné vidět jen okenní siluetu, a který je podbarven velmi neadekvátním hudebním pozadím. Při Stanově neveselé práci na jatkách pro změnu vypíná zvuk a namísto strašidelného hluku vraždící mašiny slyšíme pouze hudbu, což navíc režisér dovršuje prokládáním naturalistických pracovních scén záběry na hrající si děti. Tyto a další nezmíněné detaily napovídají, že Burnettovým záměrem bylo poetické a symbolické podobenství o protikladech, které nejvýrazněji vyplouvají napovrch tehdy, kdy chudobu, bídu a všeobecný zmar života v chudinské čtvrti berou zúčastnění s humorem a nadhledem, nikoliv s odevzdaností a smutkem.“ (David Patras/Katalog LFŠ 2007)


Ceny: Cena FIPRESCI na Fóru mladého filmu MFF Berlín 1981.
Národní společnost filmových kritiků: součást kolekce„100 zásadních děl všech dob“(2002)
Národní filmový registr kongresové knihovny: součást kolekce prvních padesáti filmů
(uložených zde pro jejich historický význam), r.1990


Charless Burnett se narodil 13.4.1944 ve Vicksburgu, stát Mississippi. Vyrůstal v losangeleském chudinském předměstí Watts. Patří k nemnoha černým Američanům, kteří se v 60. letech dostali na vysokou školu. Mimo úzký kruh pronikl do povědomí až po získání ceny kritiky na berlínském Fóru mladého filmu 1981 za film Zabíječ ovcí. Dosud natočil dvě desítky filmů, včetně krátkých a televizních, od roku 1990 získal řadu cen v USA. Na festivalu v Sundance byl 1990 oceněn jeho film To sleep with Anger (Spát v hněvu). Na locarnském festivalu soutěžil 1994 film Glass Shield (Skleněný štít) napínavé politické drama o korupci a rasismu v policii LA.


Zdroj: New New!
Publikoval: Gregi






Súvisiace články k danej akcii:

Súvisiace články ku kategórii: Festivaly a Koncerty
Viac článkov nájdete tu..

Súvisiace články ku kategórii: Kultúra
Viac článkov nájdete tu..



 
  Š GREGI.NET / Spravodajstvo vychádza denne! / ISSN 1337-7388 Page size: 48205 bytes   Generated: 0.217 sec   Získajte Firefox!