Důleitou součástí hudebního festivalu New New! 2008 bude i přehlídka filmů, které jako i po minulé roky vybíral videoumělec Filip Cenek z kolektivu Fiume. Filmová část festivalu proběhne ve dvou částech: ve čtvrtek 20. listopadu a v neděli 23. listopadu.
Čtvrtek 20. 11.
Začátek přehlídky je ve 21.30
Mirror Mechanics
Siegfried A. Fruhauf, AT
2005, 7 min.
Film reflektuje film jako takový a procesy s ním spojené. Neodhaluje přitom ádná tajemství, ale pokouí se přenést ve smyslu chápání, na co se díváme co v kině děláme a co nad filmovým rámcem můe být relevantní k vizuálně inspirativnímu a fascinujícímu záitku. Siegfried A. Fruhauf
Siegfried A. Fruhauf (1976) se narodil v Grieskirchen (Horní Rakousko). ije a pracuje v Linci a Heiligenbergu. Od roku 1993 experimentuje s videem a později i s filmem. Od roku 2001 pořádá filmové a umělecké akce s uměleckou skupinou wunderkinder. Má za sebou účast na četných mezinárodních filmových festivalech.
Poetry and Truth
Peter Kubelka, AT
1996/2003, 13 min.
Na začátku veho umění je ready-made. Dokonce i dnes bude jetě inuitský řezbář obcházet hrubě tvarovaný kámen, dokud neobjeví obraz, který v sobě nese. Pak stačí jen pár úprav a tento obraz se stane viditelným i pro ostatní. Minimálně upravený ready-made je to, co Kubelka měl na mysli, kdy dělal svůj film, přičem zároveň nechal prostor pro otázky budoucí interpretace, které si dnes jetě nedovedeme představit. Film ji v sobě ale odpovědi obsahuje. Peter Tscherkassky
Peter Kubelka (1934) studoval reii ve Vídni a Římě. V roce 1964 zaloil Rakouské filmové muzeum ve Vídni; od roku 1980 působí jako profesor na Univerzitě výtvarného umění ve Frankfurtu nad Mohanem.
Phantom Foreign Vinna
Lisl Ponger, AT
2004, 27 min.
Taiwanská oslava, nigerijské díkuvzdání, turecká svatba, oficiální státní volno na Slonovinovém pobřeí, thajský Nový rok, římské setkání, české posezení u piva. Téměř kadá krajina, kadá kultura, kadé etnikum je zastoupené ve velkém středoevropském městě jako je Vídeň a má svoje vlastní způsoby a tradice zachovávající si svoji identitu. V letech 1991 a 1992 Lisl Pongerová podnikla systematický výzkum Fremdes Wien (cizí Vídeň). Vedla si denník a o jedenáct let později sestříhala z natočeného materiálu film, v něm jsou výsledky jejího pozorování uspořádány podle různých kategorií jak vizuálních a technických, tak antropologických motivů.
Lisl Ponger, narozena 1947 v Nürnbergu, točí filmy od roku 1979. Je spoluzakladatelkou společnosti Sixpack Film, členkou skupiny Wiener Sezession a dritelkou Národní ceny filmového umění za rok 1994. ije a pracuje ve Vídni.
Mirror
Matthias Müller a Christoph Giradet, DE
2004, 12 min.
ena, mu, hosté na večírku. Prostředí, které je postupně opoutěno; zbytky večera, pohledy do prázdna.
Matthias Miller, narozen 1961 v Bielefeldu, je profesorem experimentálního filmu na Akademii mediálního umění, KHM v Cologne. Pracuje s filmem, videem i fotografií. Jeho filmy jsou součástí sbírek jako Centre Georges Pompidou, Nederlands Film Museum, Goetz Collection nebo Tate Modern.
Instructions for a Light and Sound Machina
Peter Tscherkassky, AT
2005, 17 min.
S hrdinou filmu se lze lehce ztotonit. Kráčeje ulicí uvědomí si najednou, e není jen sledován několika patně naladěnými pozorovateli, ale je vydán i na milost filmového tvůrce. Přestoe se hrdinsky brání, končí na ibenici, kde umírá filmovou smrtí trhaje samotné filmové plátno.
Peter Tscherkassky, narozen roku 1958 ve Vídni, studoval filosofii; filmy točí od roku 1979. V roce 1989 získal Národní uměleckou cenu ve filmové kategorii. Učí tvorbu fimů na Akademii umění v Linci; je spoluzakladatelem společnosti Sixpack Film.
Realtime
Siegfried A. Fruhauf, AT
2002, 4 min.
Celý film lze zredukovat do dvou prvků: světlo a (přiměřené strukturovaný) pohyb. A je spousta moných odpovědí, co je to světlo a přiměřený pohyb. Ve filmu Realtime se Siegfried Fruhauf rozhodl pro tu nejjednoduí, a to tak, e ji shrnul symbolicky jednoznačně a názorně: pomocí slunce.
notes on film 01 else
Norbert Pfaffenbichler, AT
2002, 6 min.
Tvář na pěti panelech, černobílá a ozávorkovaná. Film je zprávou filmového mámení: vizualizace a pohyb, materiál a montá, a tvář představující záhadu. Jakoto německé enské jméno můe else odkazovat k mladé herečce hledící z pěti panelů jakoto objekt i subjekt naí voyeuristické touhy.
Norbert Pfaffenbichler, narozen 1967 v Steyeru, studoval na Univerzitě uitých umění. Jako umělec a kurátor se podílel na mnohých festivalech a výstavách; je zakládajícím členem skupin VIDOK a lanolin.
Moscouw
Joerg Burger, AT
2001, 20 min.
Jak lze vyjádřit sílu umění, kdy jeho vznik vyaduje zdroj nebezpečí v podobě diváka? Jak lze zobrazit umělkyni, která kromě sebe netoleruje nikoho jako tvůrce autoportrétů? Tyto otázky představují základ unikátního portrétu fotografky Michaely Moscouw z dílny Joerga Burgera. Burger měl vzácnou příleitost promluvit si soukromě s fotografkou známou svým samotářstvím, i kdy měl povolen nahrávat jenom na audio pásku.
Joerg Burger je umělec a filmový tvůrce. Má za sebou mnoho výstav jak v Rakousku tak v zahraničí.
L'Arrivée
Peter Tscherkassky, AT
1998, 2 min.
Bílé plátno. Tabula rasa. Panavision. LArrivée vás ozáří jako čisté promítané světlo, jako bílý povrch stále čekající na zásah filmového tvůrce. V LArrivée se Tscherkassky vrací na začátek k bratrům Lumièrům, kteří kdysi jednou natočili příjezd vlaku.
Outer Space
Peter Tscherkassky, AT
1999, 10 min.
Předtucha hororového filmu, zakládající se na nebezpečí: dům v noci, lehce nakloněný v záběru kamery, tajuplně nasvícený se vynořuje z černočerné tmy a pak do ní zase upadá. Mladá ena se pomalu přibliuje k domu. Vstupuje do něj. Film přeruuje praskot, zvuková stopa skřípe, tlumeně, udueně. Základem filmu je nalezená hollywoodská stopá. Postava, která se plíí obrazy, která je jimi obklopená a která na ně útočí, je Barbara Hershey. Tscherkasský recykluje okýnko po okýnku a skládá obrazy a prostory do sebe. Odstraňuje tak půdu po divákovýma nohama jako ve zlém snu.
Dream Work
Peter Tscherkassky, AT
2001, 11 min.
Dream Work trvá stejně dlouho jako hluboký spánek. V okamiku, kdy ena vstoupí do budovy, zuje si boty a vysvleče si kalhotky, stává se nevyhnutně pozorovatelkou i pozorovanou. Kdy zaspí, nejene se propadne hlouběji do filmu, ale film pronike i do ní. Tím, e Tscherkassky kopíruje jednotlivá okýnka, falické spojení, tedy skutečnost, e tělo eny existuje jenom uvnitř filmu (a naopak), se stává hmatatelnou i kdy jen ve velice pomíjivém smyslu. Na pozadí bdělosti se plíí sen.
Neděle 23. 11.
Killer of Sheep
Charles Burnett, USA
1977/2007, 80 min.
Základní motiv filmu nalézáme ve snaze průměrného amerického černocha o přeití v nuzných podmínkách. Stan (H. Sanders) pracuje na jatkách a musí se vyrovnávat s vudypřítomnou beznadějí, chudobou a také napjatými rodinnými vztahy. Běný divák bude moná postrádat hmatatelnějí příběhovou kostru, ale roztřítěnost a mozaikovitost celého vyprávění předává intenzivnějí emociální náboj. Ačkoliv se film skládá z několika drobných zápletek, reisér se soustředí spíe na obrazotvornost. Sdělení, které si ji divák zvykl přijímat skrze text, předává předevím vizuální cestou. V některých případech si hraje se záměrným nesouladem obrazu a dalích atributů filmu to například v momentě dlouhého romantického tance Stana a jeho eny (K. Mooreová), z něho je moné vidět jen okenní siluetu, a který je podbarven velmi neadekvátním hudebním pozadím. Při Stanově neveselé práci na jatkách pro změnu vypíná zvuk a namísto straidelného hluku vradící mainy slyíme pouze hudbu, co navíc reisér dovruje prokládáním naturalistických pracovních scén záběry na hrající si děti. Tyto a dalí nezmíněné detaily napovídají, e Burnettovým záměrem bylo poetické a symbolické podobenství o protikladech, které nejvýrazněji vyplouvají napovrch tehdy, kdy chudobu, bídu a veobecný zmar ivota v chudinské čtvrti berou zúčastnění s humorem a nadhledem, nikoliv s odevzdaností a smutkem. (David Patras/Katalog LF 2007)
Ceny: Cena FIPRESCI na Fóru mladého filmu MFF Berlín 1981.
Národní společnost filmových kritiků: součást kolekce100 zásadních děl vech dob(2002)
Národní filmový registr kongresové knihovny: součást kolekce prvních padesáti filmů
(uloených zde pro jejich historický význam), r.1990
Charless Burnett se narodil 13.4.1944 ve Vicksburgu, stát Mississippi. Vyrůstal v losangeleském chudinském předměstí Watts. Patří k nemnoha černým Američanům, kteří se v 60. letech dostali na vysokou kolu. Mimo úzký kruh pronikl do povědomí a po získání ceny kritiky na berlínském Fóru mladého filmu 1981 za film Zabíječ ovcí. Dosud natočil dvě desítky filmů, včetně krátkých a televizních, od roku 1990 získal řadu cen v USA. Na festivalu v Sundance byl 1990 oceněn jeho film To sleep with Anger (Spát v hněvu). Na locarnském festivalu soutěil 1994 film Glass Shield (Skleněný tít) napínavé politické drama o korupci a rasismu v policii LA.
Zdroj: New New!
Publikoval: Gregi
|
|
